Příjmy ovlivňující důchod pod lupou

11.12.2020 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


Měsíční částka starobního důchodu závisí na výši rozhodných příjmů v produktivním věku a získané době pojištění. Podívejme se v praktických příkladech na vliv vybraných příjmů na důchod.

Základním příjmovým důchodovým vstupním údajem je osobní vyměřovací základ, který se při výpočtu starobního důchodu v roce 2020 získá z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2019, v roce 2021 to bude z příjmů v letech 1986 až 2020. Roční příjmy neboli roční vyměřovací základ se při výpočtu přepočítává na současnou úroveň pomocí koeficientů.

Praktický příklad 1) – Vysoké nehodnocené příjmy

Paní Jolana pracuje v letošním roce pro zaměstnavatele XY s hrubou mzdou 22 000 Kč. K podprůměrné hrubé mzdě má však paní Jolana vysoké příjmy z pronájmu zděděných nemovitostí v souhrnné roční částce 540 000 Kč. Vyměřovací základ za rok 2020 pro důchodové účely bude paní Jolana mít ve výši 264 000 Kč (22 000 Kč x 12 měsíců). Příjmy z pronájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu nepodléhají odvodům na sociálním pojištění, proto neovlivňují výši státního důchodu.

Praktický příklad 2) – Vyměřovací základ nad strop

Paní Markéta má za rok 2020 hrubou mzdu ze zaměstnání ve výši 2 340 000 Kč. Vyměřovací základ za letošní rok bude mít v částce 1 672 080 Kč. Z částky nad strop se již sociální pojištění neplatí, proto nemůže být roční vyměřovací základ ovlivňující výši státního důchodu vyšší než strop pro platbu sociálního pojištění. Maximální vyměřovací základ pro platbu sociálního pojištění je legislativou stanoven od roku 2008.

Jaké příjmy ovlivňují výši starobního důchodu

Zdroj: Shutterstock

Praktický příklad 3) – Nízké hodnocené příjmy

Pan David pracuje pouze na zkrácený úvazek s hrubou mzdou ve výši 15 000 Kč. Z hrubé mzdy ze zkráceného úvazku se odvádí standardně sociální pojištění, proto se i práce na zkrácený úvazek bude panu Davidovi hodnotit do příjmů ovlivňujících výši starobního důchodu.

Praktický příklad 4) – Nulový příjem nesnižující osobní vyměřovací základ

Pan Martin je ve svých 57 letech nezaměstnaný v evidenci na úřadu práce. Pan Martin má tedy nárok na podporu v nezaměstnanosti po dobu 11 měsíců, neboť podpůrčí doba pro výplatu podpory v nezaměstnanosti u lidí starších 55 let je právě 11 měsíců. Přestože nebude mít pan Martin po dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti příjem podléhající sociálnímu pojištění, tak se mu osobní vyměřovací základ z tohoto důvodu nesníží, neboť uvedené období se bude považovat za vyloučenou dobu pojištění.

Praktický příklad 5) – Nedoložená výše příjmu

Paní Klára bude příští rok odcházet do starobního důchodu a v minulosti pracovala rok pro jednoho zaměstnavatele, který si neplnil řádně zákonné povinnosti, a v evidenci České správy sociálního zabezpečení nebyly žádné podklady pro dané období. Paní Klára si danou dobu pojištění řádně vydokladovala a práce pro tohoto zaměstnavatele se jí bude počítat do doby pojištění ovlivňující výši státního důchodu, paní Klára však již neměla doklady prokazující přesně její příjmy v daném období, tak se jí toto období bude hodnotit jako vyloučená doba pojištění a nebude mít tedy vliv na výši osobního vyměřovacího základu.

Praktický příklad 6) – Příjmy během pobírání důchodu

Paní Lucie pobírá řádný starobní důchod a přivydělává si na dohodu o pracovní činnosti. Hrubá odměna z dohody o pracovní činnosti je 12 000 Kč a je z ní odváděno sociální pojištění. Po odpracování 360 kalendářních dní si může paní Lucie požádat o přepočítání starobního důchodu, neboť bude mít po stanovenou dobu v penzi příjem, ze kterého je odváděno sociální pojištění.

Praktický příklad 7) – Nižší mzda s doplatkem na ruku

Pan Pavel pracuje po celý rok 2020 za minimální mzdu ve výši 14 600 Kč. Současně dostává pan Pavel od zaměstnavatele měsíční doplatky na ruku. Nejenom pro důchodové účely se však bude panu Pavlovi hodnotit pouze jeho minimální mzda.

Praktický příklad 8) – Více zaměstnání současně

Paní Kateřina si v některých měsících letošního roku přivydělávala k hlavnímu zaměstnání na standardní pracovní smlouvu a na pracovní dohody, ze kterých se vždy odvádělo sociální pojištění (hrubé odměny byla nad limit). Roční vyměřovací základ bude mít paní Kateřina ve výši součtu všech příjmů ze závislé činnosti dle § 6 zákona o dani z příjmu.

 

Čtěte také:

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 2.5
Hlasováno: 52 krát

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY