Co znamená dlouhodobá nízká nemocenská pro váš budoucí důchod

Do výpočtové formule starobního důchodu se započítávají všechny rozhodné příjmy od roku 1986, tedy za dlouhé období. Většina žadatelů o starobní důchod byla během produktivního života několikrát nemocná. Snižuje nemocenská starobní důchod, či nikoliv?

• Jak se získá „průměrná důchodová mzda“?
• Vyloučené doby pojištění
• Praktický výpočet
• Nemocenská po skončení zaměstnání

Zdroj: Depositphotos

Jak se získá „průměrná důchodová mzda“?

Příjmovým vstupním údajem pro výpočet starobního důchodu je tzv. osobní vyměřovací základ, kterým je průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě za odpracované roky. Dřívější příjmy se při výpočtu osobního vyměřovacího základu přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci.

Žádný příjmový rok tak není při výpočtu starobního důchodu nějak speciálně zvýhodněn a stejný vliv na výši důchodu mají příjmy na začátku pracovní kariéry i příjmy na konci pracovní kariéry. Na výši osobního vyměřovacího základu však mají vliv pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2024 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2023.

Vypočítejte si svůj důchod v naší kalkulačce

Vyloučené doby pojištění

Nemocenská je nižší než dosahovaná mzda a neplatí se z ní sociální pojištění, přesto tyto skutečnosti nemají negativní vliv na výpočet osobního vyměřovacího základu, neboť nemocenská patří mezi vyloučené doby pojištění definované v § 16 zákona o důchodovém pojištění. Vyloučené doby pojištění se při výpočtu osobního vyměřovacího základu vyloučí, a tím zabrání jeho snížení.

Zjednodušeně řečeno to znamená, že doba pobírání nemocenské nemá žádný negativní vliv na výši „průměrné důchodové mzdy“ (osobního vyměřovacího základu). Občané, kteří byli během produktivního života několikrát i dlouhodobě nemocní, tedy nemusí mít obavy, že budou mít z tohoto důvodu nižší starobní důchod.

Tip: Devět nepravd o nemocenské

Praktický výpočet

Pan Marek byl v roce 2023 nemocný po dobu 30 dní. Hrubou mzdu za odpracované měsíce měl 440 000 Kč. Zjednodušeně můžeme říci, že pokud by se neuplatnil institut vyloučené doby pojištění z důvodu nemoci, průměrná měsíční důchodová mzda za rok 2023 by činila 36 667 Kč (440 000 Kč : 365 dní × 30,4167 dne), neboť kalendářní rok má 365 dní a průměrný počet dní na jeden měsíc je právě 30,4167.

Vzhledem k tomu, že se však 30 dní při výpočtu starobního důchodu vyloučí,částka 440 000 Kč se přepočítá na 335 dní a průměrná důchodová mzda za rok 2023 činí 39 951 Kč (440 000 Kč : 335 dní × 30,4167). Institut vyloučené doby pojištění tedy hraje při výpočtu starobního důchodu důležitou roli, neboť zabraňuje rozmělnění osobního vyměřovacího základu.

Vypočítejte si nemocenskou v naší kalkulačce

Nemocenská po skončení zaměstnání

Měsíční částku starobního důchodu výrazně ovlivňuje i celková získaná doba pojištění, do které se započítávají mimo odpracované roky i tzv. náhradní doby pojištění. Mezi náhradní doby pojištění, které jsou definovány v § 5 zákona o důchodovém pojištění, přitom patří i doba nemocenské po skončení pracovního poměru. Zaměstnanci, kteří čerpají nemocenskou po skončení zaměstnání, mají stále toto období hodnocené pro důchodové účely. Nárok na nemocenskou přitom vzniká i v 7denní ochranné lhůtě po skončení pracovního poměru zakládajícího účast na nemocenském pojištění.